3. Provozní kmitočty RR spojů

Většina v současné době používaných radioreleových spojů je určena pro účely středně a vysokokapacitních přenosů dat nebo telefonních hovorů a je provozována v mikrovlnných kmitočtových pásmech. Pro komerční využití se běžně využívá několik diskrétních vyhrazených mikrovlnných pásem. Tato pásma můžeme rozdělit na tzv. "volná" pásma a regulovaná pásma. Ve volných pásmech není prováděno ústřední plánování ani evidence jednotlivých spojů, používání těchto pásem není ani zpoplatňováno a spoje jsou budovány na základě tzv. Všeobecných opravnění, vydaných Českým telekomunikačním úřadem (dále jen ČTÚ). V těchto volných pásmech regulační orgán (ČTÚ) nezajišťuje ochranu proti rušení nebo interferencím od jiných spojů v dané lokalitě a platí zde pouze pravidlo, že případné rušení musí odstranit ten, kdo vybudoval spoj později. Pro provoz v regulovaných pásmech je třeba nejdříve od regulačního orgánu (ČTÚ) zajistit přidělení nevyužitých pracovních kmitočtových "kanálů" v lokalitě instalace, povolení k provozu spoje a následně provozovatel spoje hradí regulačnímu orgánu roční poplatky za využívání přidělených kmitočtových kanálů. Protože přidělování nevyužitých kmitočtových kanálů je ústředně plánováno a je zpoplatňováno, má provozovatel spoje v tomto případě zajištěnu ochranu proti rušení, způsobenému provozem jiných spojů v dané lokalitě. Zde bychom rádi upozornili na obecně zažitou a bohužel nesprávnou představu, že provozovatel spoje má současně zajištěnu i ochranu proti zastínění paprsku spoje novými stavbami apod. Tuto ochranu si lze plně zajistit pouze Územním rozhodnutím o ochranném pásmu, vydaném příslušným stavebním úřadem na základě žádosti provozovatele spoje.

Nyní se pokusme stručně charakterizovat jednotlivá často používaná mikrovlnná pásma:

• 2,4 GHz – je "volné" pásmo, určené pro datové spoje point-to-point a point-to-multipoint, pracující v režimu tzv.rozprostřeného spektra. Z důvodu masového nasazení těchto pojítek se zvláště ve velkých aglomeracích již projevují velké potíže se vzájemnou interferencí pojítek.
• 3,5 GHz – je regulované pásmo, určené pro datové a telekomunikační spoje převážně point-to-multipoint (lze ale i point-to-point), toto pásmo je z větší části rozděleno mezi několik velkých poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb s celorepublikovou působností (FWA – Fixed Wireless Access), kteří si samostatně v rámci své části pásma regulují kanálové využití. Omezeně lze část tohoto pásma přidělovat individuálně pro menší lokální soustavy. Podmínkou přidělení kmitočtů je poskytování veřejných telekomunikačních služeb.
• 5 GHz – je "volné" pásmo , určené pro datová pojítka point-to-point a point-to-multipoint, pracující v režimu tzv.rozprostřeného spektra, v tomto pásmu lze provozovat pojítka Wi-Fi a je vhodné převážně pro interiérové aplikace, možné jsou i externí aplikace. Ve větších městech je situace v tomto pásmu obdobná jako v pásmu 2,4 GHz.
• 6 GHz – je regulované pásmo, určené pro RR spoje point-to-point zvláště s vysokými přenosovými kapacitami a na dlouhé vzdálenosti. Ve srovnání s ostatními regulovanými pásmy jsou v tomto pásmu nízké provozní poplatky ČTÚ.
• 7 GHz – je regulované pásmo, určené pro RR spoje point-to-point a to zvláště na velké vzdálenosti, z hlediska obsazení kanálů zde vzniká technické omezení pro realizaci spojů s vysokou přenosovou kapacitou.
• 10 GHz – je "volné" pásmo, určené pro RR spoje point-to-point na krátké i dlouhé vzdálenosti, vysílací výkon je zde omezen na max. 2 mW, dalším omezením je maximální šířka obsazeného kanálu 28 MHz. S masovým nasazením těchto pojítek pro distribuci internetu se již objevují ve velkých metropolích lokality, ve kterých je z důvodu vzájemného rušení budování dalších spojů problematické. Byť se jedná o "volné" pásmo seriozní dodavatelská firma provede vždy před montáží nového spoje proměření radiového pozadí na propojovaných lokalitách a na základě výsledků měření navrhne vhodný kmitočtový pár pro budoucí spoj.
• 11 GHz – je regulované pásmo pro RR spoje point-to-point na střední a delší vzdálenosti a pro vyšší přenosové kapacity. Ve srovnání s ostatními regulovanými pásmy jsou v tomto pásmu nízké provozní poplatky ČTÚ.
• 13 GHz – je regulované "univerzální" pásmo, určené pro RR spoje point-to-point.
• 15 GHz – bývalo regulovaným "univerzálním" pásmem pro RR spoje, v současné době se vyklízí a nepřiděluje, v budoucnu bude využito výhradně pro vojenské účely.
• 18 GHz – je regulované "univerzální" pásmo, určené pro RR spoje point-to-point.
• 23 GHz – je regulované pásmo, určené pro RR spoje point-to-point a vhodné na střední a kratší vzdálenosti a vyšší přenosové kapacity
• 24 GHz - je "volné" pásmo, určené pro různé aplikace monitorování, dálkového ovládání apod., lze využít i pro datové přenosy point-to-point velmi krátkého dosahu
• 26 GHz – je regulované pásmo, určené pro datové a telekomunikační spoje převážně point-to-multipoint (lze ale i point-to-point). Toto pásmo je z větší části rozděleno mezi několik velkých poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb s celorepublikovou působností (WLL – Wireless Local Loop), kteří si budou samostatně regulovat kmitočtové příděly. Malá část pásma je k dispozici i pro RR spoje point-to-point pro kratší vzdálenosti.
• 38 GHz – je regulované pásmo, určené pro RR spoje point-to-point, vhodné zvláště pro kratší spoje např. v rámci města a pro vysokokapacitní spoje
• 40 GHz – je regulované pásmo, určené převážně pro point-to-multipoint spoje s širokými možnostmi uplatnění (univerzální pásmo – Multimedia Wireless Systems MWS) pro datové, telekomunikační, video a smíšené aplikace.
• 80 GHz – je "volné" pásmo, určené pro point-to-point spoje pro vzdálenosti do 2 km a velmi vysoké přenosové kapacity. Výkon vyzářený anténou je zde omezen na max. 45 dBW.

Kromě kmitočtového pásma, kde bude spoj provozován, je pro provozovatele velice důležitým parametrem tzv.šířka zabraného pásma, protože právě zabraná šířka pásma je regulačním orgánem zpoplatňována a poplatky jsou jí přímo úměrné. Přesněji řečeno, není zpoplatňována přímo šířka zabraného pásma, ale počet zabraných nebo aspoň částečně zabraných standardních kanálů jednotného kmitočtového rastru, stanoveného ČTÚ pro každé kmitočtové pásmo (např. pokud spoj zabírá 3,5 kanálů rastru, poplatek je stanoven za 4 zabrané kanály rastru).

Jak již bylo řečeno, duplexní spoje potřebují pro svůj provoz v rámci určeného pásma dva kmitočtové intervaly (jeden pro vysílání z bodu A do bodu B a druhý pro vysílání z bodu B do bodu A) o definované šíři. Tato šíře zabraného pásma je dána jednak požadovanou přenosovou kapacitou spoje (čím větší je přenášená kapacita, tím větší bývá při stejném způsobu modulace i šíře zabraného pásma) a dále způsobem modulace signálu, daném konstrukcí pojítka. Technologicky vyspělejší modulace mohou šířku zabraného pásma výrazně snížit, často však při mnohastavových modulacích za to zaplatíme sníženou citlivostí spoje jehož důsledkem je kratší dosah spoje. Některá pojítka jsou dokonce dodávána s volitelným způsobem modulace signálu a uživatel si pak může vybrat mezi mnohastavovou modulací s levnějším provozem ale kratším dosahem nebo méněstavovou modulací s delším dosahem ale dražším provozem.

… další strana