Časté otázky

Otázka: Je pro správnou činnost mikrovlnných spojů potřeba opravdu plně přímá viditelnost mezi anténami ?
Ano, přímá viditelnost je opravdu nezbytná. Můžeme si zjednodušeně představit, že vysílací paprsek se chová v těchto kmitočtech podobně jako světelný paprsek a jakákoliv překážka znemožní komunikaci. Situace je dokonce ještě trochu složitější, protože komunikační paprsek není přímka mezi anténami, ale z energetického hlediska se vlastně jedná o doutníkovitý tvar (tzv.Fresnelova zóna) s různou šíří uprostřed (dle použitého kmitočtu) a i překážka v této Fresnelově zóně by způsobila značný útlum a proto se spoje navrhují tak, aby ani tato Fresnelova zóna nebyla porušena překážkami.

Otázka: Jak je možné, že různí dodavatelé udávají u pojítek s obdobnými parametry různé maximální dosažitelné vzdálenosti komunikací ?
Zde je třeba rozlišovat mezi krajními technickými možnostmi pojítek a možnostmi pro reálný bezpečný provoz. Při provozu pojítek působí na přenosovou kvalitu mnoho vnějších hlavně povětrnostních vlivů, které nelze technicky ovlivnit a je třeba s nimi počítat při návrhu. Z tohoto důvodu se spoje navrhují s určitou rezervou výkonu (obvykle cca 20 dB), která zaručí, že i při velice silném negativním působení povětrnosti (např. přechod fronty, bouřka apod.) budou ještě spoje spolehlivě pracovat. Bez této rezervy jsou spoje schopny pracovat i na mnohonásobně vyšší vzdálenosti, než jsou běžně projektovány, avšak již při minimálním negativním vnějším vlivu by se spojení rozpadalo a pro reálný provoz je tedy tento spoj nepoužitelný. Naše společnost velice dbá na to, aby spoje pracovaly spolehlivě bez ohledu na vnější vlivy a navrhujeme výkonovou rezervu alespoň 20 dB. Můžete se však setkat s projektanty, kteří navrhují nižší výkonovou rezervu a udávají pak větší překlenutelné vzdálenosti mikrovlnným spojem se stejnými technickými parametry.

Otázka: Jak je to s homologací a povolením k provozu pojítek ?
a) Každé mikrovlnné pojítko instalované v ČR musí mít tzv. Rozhodnutí o schválení technické způsobilosti rádiového zařízení k provozu v České republice (nesprávně se používá výraz homologace) nebo certifikát CE. Toto Rozhodnutí vydává certifikační orgán ČTÚ na základě laboratorního měření vlastností zařízení. Toto Rozhodnutí s originálem razítka výrobce nebo distributora by mělo být vždy součástí dodávky zařízení a na vlastním zařízení by měla být nalepena nálepka z označením čísla Rozhodnutí. Na základě tohoto rozhodnutí nebo mezinárodní uznávané značky vydá výrobce nebo distributor zařízení tzv. Prohlášení o shodě, které je pro uživatele hlavním směrodatným dokumentem o tom, že zařízení smí provozovat. Bohužel ne všechna mikrovlnná pojítka na trhu mají všechny uvedené náležitosti a provozovatel se pak při jejich provozu vystavuje riziku citelného finančního postihu ze strany kontrolních orgánů ČTÚ.
b) Každý provozovaný mikrovlnný spoj musí mít povolení k provozu. Toto je odlišný pojem od bodu a), protože bod a) řeší pouze obecnou situaci, že příslušné pojítko lze instalovat, kdežto tento bod b) řeší povolení ČTÚ provozovat konkrétní spoj. Pro každý konkrétní spoj je třeba pomocí speciální žádosti požádat ČTÚ o povolení k jeho provozu, výjimku tvoří pouze spoje, které lze provozovat na základě tzv. Všeobecného oprávnění ČTÚ, což je obecné povolení pro všechny spoje určitých vlastností na území ČR. Na základě takovéhoto Všeobecného oprávnění jsou v ČR hojně provozována např. všechna pojítka v pásmu 2,4 GHz, 5 GHz nebo 10 GHz, znění těchto VO si můžete prohlédnout nebo zkopírovat zde.

Otázka: Mohu bez obav provozovat pojítka v tzv. volných pásmech nebo je to z důvodu možného rušení nebezpečné ?
Zde nelze jednoznačně odpovědět. V místech kde je a zřejmě i v budoucnu bude relativně malá hustota rádiových spojů (malá města, okraje velkých měst apod.) lze celkem bezpečně a bez obav navrhovat pojítka ve volných pásmech (2,4 GHz, 5 GHz nebo 10 GHz), protože v jedné lokalitě jich lze bez kolizí provozovat i několik současně (při zodpovědném projekčním řešení i několik desítek). V místech s velkou koncentrací průmyslu, organizací nebo spojů (centra větších měst, komunikační věže) je často problém najít ještě vhodné volné kanály a navíc je zde relativně vysoké nebezpečí rušení následnými novými spoji (obtížně se pak hledá zdroj rušení) a proto bychom v těchto případech doporučovali spíše využití bezpečnějších regulovaných kmitočtových pásem. Zkušený a solidní dodavatel spojů Vám doporučí pro Vás to nejlepší řešení.

Otázka: Ale za používání regulovaného pásma musím platit – není to moc drahé ?
Za přidělení a provozování regulovaných kmitočtových kanálů se opravdu musí platit. Po nedávné úpravě způsobu výpočtu poplatků za provozování mikrovlnných spojů se však cenová hladina dostala do opravdu rozumných mezí a u nízkokapacitních a středněkapacitních spojů jsou měsíční poplatky za jeden spoj v rámci jednotek tisíc korun, což lze srovnat s provozem živějšího mobilního telefonu. Tyto poplatky tedy nejsou tak výrazné oproti nebezpečí, že by se pojítko ve volném pásmu v blízké budoucnosti z důvodu rušení muselo stejně nahradit jiným pojítkem v regulovaném pásmu. Více informací o poplatcích naleznete zde.

Otázka: Jak dlouho asi trvá výstavba jednoho mikrovlnného spoje ?
Zde je opravdu těžké jednoznačně odpovědět, protože vše velice záleží na druhu pojítka a hlavně na místní situaci. Vlastní výstavba trvá obvykle jeden až dva dny čistého času, podstatně delší čas však může zabrat příprava realizace. Již několikrát jsme sice zrealizovali spoj za jeden den od požadavku zákazníka, ale to bylo v případě, že jsme znali konkrétní místo instalace, použili jsme místní nebo standardní ocelové konstrukce, pojítko bylo ve volném pásmu a měli jsme jej na skladě. V případě regulovaných kmitočtů je naopak třeba nejdříve provést výpočet kvality a požádat o přidělení kmitočtů a až pak následně podle přidělených kmitočtů objednat konkrétní pojítko, což může celkem zabrat až 6 týdnů. Velmi často se výstavba protahuje, pokud není mezi objekty přímá viditelnost a je třeba zajistit retranslační bod, kde je třeba někdy i dosti zdlouhavě vyjednávat i s několika majiteli objektů potenciálně vhodných pro retranslaci.

Otázka: Jak je to s těmi laserovými pojítky – jsou dostatečně spolehlivé a nemohou být dokonce zdraví nebezpečné ?
Laserová pojítka, jako každá nová technologie, si donedávna prožívala své období "dětských nemocí". Z té doby přežívají ještě některé předsudky o nízké spolehlivosti přenosu a o možnosti poškození zraku pohledem do paprsku. Tato technologie ale udělala v posledních letech ohromný pokrok a dnes je již na trhu většina pojítek, která používají opravdu bezpečný zdroj záření a využívají účinné systémy pro zabezpečení kontinuity přenosu dat po paprsku i za nepříznivých povětrnostních podmínek. Proto dnes již nejsou uvedené obavy na místě a naopak Vám můžeme využití nesporných výhod těchto zařízení, zvláště v případě požadavku na vysoké komunikační rychlosti na kratší vzdálenosti, jen doporučit. Více informací naleznete zde.

Jakékoliv další dotazy z této problematiky vám rádi zodpovíme. Zeptejte se nás.